První láska

jak z ráje byl
ten čas kdy roztál sníh
my byli spolu
do dáli zněl náš smích
však krátký byl ten čas
kdy směl jsem tě mít rád
o těch pár chvil
já chci se s ním teď prát

procházím zas
ta místa která znám
louky a sad
však teď tu bloudím sám
memám proč žít
není co měl sem rád
sklon k slzám mám
a je to na mně znát

tak jsem tu zas
vidíš, jsem stále sám
na náhrobku zažnu svíci
k nohám ti čerstvé květy dám
ach skřítku můj
chci skrátit už svůj čas
ať přijde den
kdy spatříme se zas

pak sedneme si spolu
tam někde v oblacích
a budem koukat dolů
jak z polí slézá sníh
scházíš mi skřítku můj
už nevím co dál říct
jen dál si pluj
novým láskám vstříct

život šel dál
a roky přebolí
já miluji zas
co srdce dovolí
snad někdy mi odpustíš
že v srdci jinou mám
má první lásko
já stále vzpomínám

.