Co dál...

Už když jsem Tě prvně spatřil
Nemohl jsem zapomenout
Můj sen ti stále patřil
Chtěl mi Tě vždy připomenout

Srdce Tvé však nikdy mít
Nebudu i když bych chtěl
Jiným bych já musel být
Je to tak, bohužel

Kouzlo Tvého úsměvu
A Tvoje krásné oči
Je mi vždycky do zpěvu
Když se na mě otočí

Doufal jsem dost dlouhou dobu
Pochybnosti měl jsem však
Ne, necítím k Tobě zlobu
S Tvým "ne" mi ujel vlak

Neřekla's to sice nahlas
Poznat to však bylo lehké
Jak mi řek' můj vnitřní hlas
Získat Tebe je moc těžké

Závidím tomu kdo Tě má
Snad si Tě tvůj drahý cení
Je to velká odměna
Pro něj však, pro mě není

Radši končím s tímto žalem
Smutek veršům nesluší
Doufat mužů pořád málem
Že je vezmeš do uší