Láska=vítr

Vidím to v dáli,již se to blíží,
jen stín a prach všechno se víří,
nevidím nic než jenom tmu,
a najednou srdce své pro tebe odemknu.

Byla to láska, ta větrná smršť,
co příjde a odletí, zbyde jen drť,
drť ze srdce mého již navždy zlomeného.

Nechte mě být,
má smysl žít?
Pro lásku umírat a znovu vstávat,
jak fénix z popela?
Do boje jít?

Co dělat když o srdce příjdete,
kolik je hledání než jej zas najdete?

Asi je načase odejít pryč,
pryč už ze světa plného zla,
tam kde by mě ta, co vždy zníčí mě nenalezla!

Láska je vítr vichřice citů
co ničí vše co bývá skryto!
Po jejím závanu zustane sopušť
a člověk bez srdce co hledá houšt,
kde ukrýt by mohl se před dalším vichrem
a kde by moh být sám,
obklopen tichem!