Zasněžené vzdechy s podporou měsíce

Pojď se milovat při úplňku,
pojď v tom mrazu vkročit do nebe,
najít tu nejhlubší krásu
a zamknout se do sebe.

Přilnout k zemi,
přilnout k závějím,
jak dobře nám je,
to ony neskryjí.

Změnit barvu sněžné doby,
zavřít dráhu věčné zloby,
jíst čokoládové tabulky,
oblečení v barvách Karkulky.

Neskrývat se za slova,
nebýt věčně zasněná,
promlouvat si do duše,
myslet,bavit,Venuše.
Milovat se pořád stále.

Ptám se.Jak dál.
A tak dále.

Pojď chytím Tě za ruku,
můj andílku,
shodíme spolu paruku
a budeme žít v ráji.