Jeden dotek

Jeden dotek
Když v noci náhle zahlédneš
za oknem vířící se prach
a můj hlas pak zaslechneš,
padne na tě strach,
nebudu ten zlý,
jen splním tvoje sny.

Chtěla jsi vždy létat,
být volná jako pták,
soumrak slastně vítat,
ráno dlouze spát,
stačit bude málo
a může se to stát.

Na okenici párkrát klepnu,
ty otevřeš mi s důvěrou,
plášť svůj hnedle rozepnu,
políbím tě – nesmělou.
Pak stačí jeden skutek,
jeden letmý dotek...

Budeš umět létat,
být volná jako pták,
soumrak slastně vítat budeš,
přes den budeš tiše spát...