Lidé se mnění

Když se ráno probudím,slzy v očich mám.
Kde si a co asi děláš? Zrovna v tenhle čas?
Myslíš na mě nebo na jinou?
Ten pocit je těžší každou vteřinou.
Když ani nevím co vlastně sem,
jestli tvoje láska nebo další v řadě jmen.
Hraješ si se mnou a chodíš za jinou.
Myslíš,že je mé srdce pohou pustinou?
Že jsem jen loutka co nemá cit
a když jí odložíš máš od ní klid?

Takoví ale lidé nejsou
a jestli jo, tak řekni kde jsou?
Ráda bych se jich zeptala
jestli ví,co to láska znamená.
Já jí cítila a prožila
a nejlepší chvíle jsem zažila.
Ale stalo se co se stát nemělo najednou se všechno zhroutilo!!!!!!!!!!
To,co si cítil se stratilo
a mě to strašně bolelo.
To,že ležím pod peřinou
a brečím každu vteřinou.
To ti bylo u pr**le
staral ses jen o to jak dostat další do postele.

Změnil ses,už sto nebyl ty,
ten co mě líbal na mé rty.
Ten co mě hladil po mé tvaří
a viděl jak mi z tebe oči září.
Když si hladil moje tělo
vůbec nic mi nechybělo.
Myslím na to každý den,
ale už je to jen pouhý sen...