Noční blues

Věnováno té nejlepší Janince, kterou jsem kdy potkala_!
________________________________________________________

Když srdce zajásá a zanedlouho pláče
Když vzpomínka za vzpomínkou do propasti skáče
Když myšlenky útočí a nedají spát
Co bylo lepší – jen mlčet, nebo lhát?

Pár slov – a naděje zmizela v šeru
Cos mi dal – do hrobu s sebou si beru
Ty věčné hádky kdo miluje víc
Slov bylo tolik – teď nemáme nic

Mysl vždy raději zavírá oči
S představou, že vesmír kolem se točí
Slyší jen to, co slyšet by chtěla
Kéž by tak slova svou hodnotu měla

Kéž by tak slova svou hodnotu měla
Kéž by tak slova svou podstatu měla
Kéž by tak slova svou upřímnost měla
Kéž by ta slova navždycky mi zněla...