Špatné naděje

štve mě moje blbá práce,
štvou mě moje lásky,
vše je pro mě utrpení,
vše co je mi v dáli.

Kašlu na to všechno věrné,
kašlu na to ,,jednou bude…,,
nic není tu pro mě svaté,
nic mi nedá štěstí.

Neprosím už nikoho,
neprosím vás všechny,
pláču do svých nudných rukou,
pláču, však nic se nezmění.

Dál už nevím, jak mám žít,
dál už není vůbec nic,
ztratil své naděje,
ztratil jsem své věrné žití.

Nikdo nikdy nechápe,
nikdo se nechce snažit,
když máme své naděje,
když jsme osamoceni.

Omlouvám se za své špatné chvíle,
omlouvám se za sebe,
ty jsi člověk mého štěstí,
ty jsi moje naděje…