Konec?

Konec?

Hm....tak ty jsi Jiří..
vím kam s tímhle všichni míří.
No tak nečum na mě tak,
nejsem ojetej vrak.
JÁ MYSLEL ŽE JO...
Tak to se ti zdálo,
tak to byl jenom sen.
Přestan doma sedět,
a pojd se mnou ven.

CO TAM ASI?
zavzpomínat na starý časy...
jak to bylo s náma, donedávna...
A pak to skončilo, vzalo mě to, byla to rána,
náhle jsem zůstala úplně sama.

Ale pak nastal zlom,
objevil se on...
Ale na Tebe myslím pořád, o Tebe se zajímám,
pak se za to do pekel proklínám.

To je nefér vůči němu,
já vím, někdo tady dělá chybu.
A pořádnou...

Proč to tak dopadlo?
Mám se ptát já?
To bys měl Ty, už nejsem Tvá.

Skončilo to jednou provždy...

Je to VÝHRA nebo PROHRA?
Tak to jsou ty slova, co se na ně ptám znova a znova.

Je konec, život jde dál,
jen ty zůstaneš stejnej, jak sis přál.