Doktor čas

Je to již měsíc,
co jsem tě uviděl.
Je to měsíc,
co jsem Tě líbat směl.
Pryč doba,
co si mě milovala.
Pryč každá chvíle,
kdy ses radovala.
Ale vzpomínky,
nechtějí mě opustit.
Tebe, mé srdce
nechce vypustit.
Uplynulý čas,
ten prý léčí.
Tak tedy proč,
mé srdce brečí.
Zklamal mě,
doktor čas.
Myslím na Tě,
znova, zas.
Vzpomínky,
ty se nevzdají.
Tvé obrázky
v hlavě běhají.
Proč to trvá?
Proč vše bolí!
Jak dlouho trvá,
než se srdce zhojí.