Blíž

V ústech máš jahodí,
ve tvářích kvetou ti růže
a já tu krásu kradu,
pouze je přesadím,
vždyť to se přeci může
v růžovém sadu.

V očích máš studánky hvězd,
dva kvítky sedmikrásek,
z paprsků copánky splést,
upíjet z řeky lásek.

Vánek si šepotá jméno tvoje,
tak jako moje srdce,
něžně si prozpěvuje
a natahuje ruce.

Po všech pokladech,
jež skýtáš,
po tvých sladkých rtech,
když líbáš,
po kouzlu dotyku,
kdy mizí zemská tíž
a člověk člověku
je stále blíž a blíž...