Z očí slzy přetékají

Náruč květin plna,
z očí slzy přetékají,
úsměv na nahé tváři,
bez líčidel, bez umění moderního světa…

Louka,
uprostřed pár ruku v ruce kráčí,
slunce uprostřed noční oblohy jejich srdcí,
září, z nebe padajíc stíny bez útěchy,
noc,
bezhvězdná obloha s mráčky z andělů,
s duší z okolního světa s polibky démonů,
jen pár vlkodlaků navzájem svoji lásku měsíci vyznává,
postel,
s peřinami ze starých časů našich dědů a bab,
z válek bývalých, zima se pod ně nedostává,
spletená těla navzájem se hřejíc s pohledy v oblacích,
konec,
bez útěchy dalších dnů uprostřed dvou životů,
lásku navzájem si potichounku slíbávají…

Náruč květin plna,
oděna v bělí šat,
s krajky z hvězdných oblaků,
bez líčidel, bez umění za peníze milovat…