Nářek

Syrová inspirace, která tepe a kvílí
Zachvacuje, jen když si předtím vynutí přístup
Cestičku propálenou strachem
A ověnčenou bílými girlandami zoufalství

Nenávidím tě!
A vodopád tvých myšlenek si zlámal vaz o mou zeď
Zeď, za kterou ses nikdy nedostal
A třeba bys chtěl

Můj věrný společník, věrnější než ty
Jako mor se za mnou táhne celým životem
A nutí mě k poslušnosti
Bolest
Tisíci dny vybroušená až k dokonalosti
S průzračnou krutou tváří mě líbá každou noc
A já jsem se těm jedovatým něžnostem dávno přestala bránit…