Vzpomínka

Venku déšť a v těle bouře.
V hlavě horkost, v srdci chlad.
Já musím to tajemství,
tajemství zpovědní říci,
že stále mám ji rád.
Co hlava zapomněla,
to srdce řeklo znovu,
když spatřil jsem oči její blankytně modré v schonu. Srdce však pohaslo a mozek připomínal,
že měl pravdu,
když ni slovo jediné z jejích rtů nesplynulo
a její tělo se v davu rozplynulo.