Jen sen

Kdo tíží moje srdíčko,
zapadá mé sluníčko.
Noc se náhle vyplňuje,
mě temnota pohlcuje.

Jednou bude krásný den,
zdál se tento krásný sen.
Každý den ráno se probouzím,
v domnění, že po ní zatoužím.

Pak prozřím a vidím den,
ach jo, byl to zase jen sen.
Kdy jsou naše sny pravdivé,
když zavřeme své oči ospalé.

Lásko, vítám tě tu, teď jsi můj,
usnul jsem, na pár chvil jsem jen tvůj.
Cink, cink, zvoní mi nahlas budík hrozný,
vytrhává mi tě z rukou, jsem probuzený.

Proč mě takto mysl trápí,
v mém žalu mě sama utápí.
Chci říct navždy dost,
mít o jednu míň starost.

Umřu, zavřu navždy oči své,
v náručí budu mít tělo tvé.
Polibky a něžná láska,
ty jsi moje sladká kráska.

Děkuji ti za tento sen,
už nikdy nebudu probuzen.
Trápení mé skončilo,
srdíčko se mi zastavilo.