Brána světů

Brána světů

Dívám se na tvou tvář
a ty se ježíš tisícem věží
jako bys toužila mne odehnat
ač vím, že mne vábíš

Skoro dotknout bych se mohl
tvého vlahého teplého těla
marnotratně ležícího v hlubokém loži
jehož vůně je jako sladký jed

Když zatoužím tě milovat
až se zaleknu toho nutkání
ale v ozvěnách podivného chtíče
odpouštím ti i vykotlané zuby černých oken

Životem věčným žiješ
jsi Černá Issais i chladná Unorna
jsi matka, milenka i vražedkyně
a já ti nikdy nebudu patřit

Ač navěky už jsem tvůj...