Obloha II
Anotace: Většinou bývá druhý díl brak,ale v mém podání je to bohužel tak Takže stále mi chybíš......
Pod střechou s peronů,
klapotem v střevíčcích,
lidiček s Veronů,
s úsměvy na líčcích.
Poslouchá z lavičky,
symfonii ptačí,
kterak se po jontu z travičky,
nebe na něj mračí.
Tak musel se ptáti,
zjíněného deště,
ať neučí ho lháti
a zopakuje to ještě.
Ta, něhou vloček, otázka,
kdy konečně se na něj usměje?
Že tam kde bývá víra i láska
je taky naděje...
Komentáře (0)