Pro Davídka

Sedím u okna a myslím zas na tebe,
dívám se ven, do temného nebe,
Je to snad sen? Doufám že nesním,
Je to tak krásný, snad pořád bdím...

Dívám se na hvězdy, spojuju z nich slova,
Nechci nic jinýho, než zažít to znova,

Znovu cítit tvů doteky, slyšet tvůj hlas,
nemyslet na nic, chci prožít to zas,
moje srdce nepatří už jen mě, dala jsem ho tobě,
můžeš s ním dělat co chceš, v jakýkoliv době...

Jen tě prosím, nezlom ho, nezahoď ho pryč
Nevím co bych dělala, jen ty od něj máš klíč.
Miluju Tě, ty to dobře víš,
a věřím, že Ty mě nikdy nezraníš.