Loučím se!

Připadám si sama na tomhle světě plném lásky,
už mám z něho samé vrásky,
nejsem tady šťastná,
pořád jenom uplakaná.

Hledám si chlapy divné,
a pro mě nepřijatelné,
hodně mi ubližují,
a pak mě opouštějí.

Například můj bývalý,
ten byl zbabělý,
já jsem ho moc chtěla,
a jak jsem bojovala.

Byl to ovšem zbabělec a chudák,
k tomu i velký feťák,
i když jsem ho podváděla,
asi jsem ho milovala,
byly to krásné časy něhy,
a kolik jsme tem měli touhy?!

Ovšem já byla naivní,
a byl tu ten chlap jiný,
ten kterého miluji,
o kterém sem snila
a o kterého bojuji.

No spíše bojovala,
než mi ona oči otevřela!
ta které tvrdil miluji tě,
a kvůli ni odhodil mě.

Já mu však dala svou lásku a své tělo,
i když už to význam nemělo,
milenkou jsem se stala,
jen abych vedle něj spala.

A pravě jí vděčím za svou odvahu,
opustit ho a tím i mou lásku,
už nechci slyšet jeho slova,
myslím to doslova.

Nechci ho vidět,
nechci ho slyšet!

Odešla jsem od něj hrdě,
a taky velmi tvrdě,
nebudu si už ubližovat,
ani ho oblbovat.

Sbohem!
loučím se- honem!