Nebudu tě znát...

Už nebudu tě znát,
už nebudu tě líbat,
všechno půjde snáz,
v jeden stereotyp splývat...
Už nebudu ti říkat "Lásko",
i všechny tvé fotky navždy uschovám,
tenhle pocit - nějak to přišlo,
tobě bude líp, když budeš sám...
Plané řeči,
navzdory pocitům,
to víš, že píšu to v křeči,
to víš, že pláču sůl,
jenže všechno je jinak,
než bylo dřív,
ode mě nebude lásky už ani náznak,
věř... bude ti líp...
Teď možná nechápeš,
krev rychle proudí ti v těle,
jinde záchytný bod najdeš,
NIKDY JSEM NECHTĚLA UBLÍŽIT... HLAVNĚ NE TOBĚ...
Třeba ani nebudeš nikdy číst tyhle řádky,
budeš si říkat, jak je vše fajn,
já nemůžu tohle rozhodnutí vrátit zpátky,
však jsi ten nejlepší, koho já znám...
Chtěla jsem ti dát všechno,
nedám ti nic,
proč od dveří klíč...
najednou nejde do petlic...
Proč ztrácím se... Mizím...
Proč nevracím se... JSEM PRYČ...
Milovala jsem tě,
ty zase mě,
chvíle s tebou strávené,
ty byly nádherné...
Máš můj dík,
za tvůj pohled, za tvůj smích,
taky za všechno se ti omlouvám,
byl jsi skvělej kluk... byl jsi FAJN...