Splynutí

I slunce pohasne,
bledá je jeho tvář.
Před ohněm touhy
ty poklekáš před oltář.

V posvátném tichu
tu o radu prosíš
a břemeno přetěžké
na srdci nosíš.

Plameny vášně
v tvých očích už hoří
a pod tíhou pocitů
hradby se boří.

Když v noci na nebi
hvězdy se zablýsknou,
dvě žhavá těla pak
k sobě se přitisknou.

Na vlnách rozkoše
zvolna se unáší,
oba si berou,
co láska jim přináší.

Ve svitu měsíce
dvě duše splynou
a zpěvy andělů
ze tmy se linou.