Kdysi byla andělem...

Z nebe tečou slzy andělů...
její slzy těčou na polštář,
hyzdí tu krásnou andělskou tvář..
Její krásnou tvář..kterou jsi hladíval rád…
Chtěla s tebou být napořád,
lásku svou ti dát,
jen tak tě líbat..objímat..
ale v osudu se stal krutý zvrat..
už spolu nemůžete být napořád..
je jen jeden způsob,
jak odprostit se od těhle útrop..
Vzít si život…
Přidat se k zástupu už dávno mrtvých hnilob..
Pořád lepší než být tělo bez duše,
chodit a tvářit se suše…
Láska jí dala křídla…byla v nich síla,něha..krása..
Vzpomínala na tebe,
naučil jsi ji milovat….
Srdce ti chtěla dát..
manželkou tvou se stát..
a nadosmrti tě milovat..
Vzala do ruky nůž,
Rychle..at jsme spolu už..
Jedno bodnutí…a život letí…
mladá dívka…
sotva puštěna z matčina obětí…
leží tu na zemi v krvi…
Andělská tvář už nikdy nepromluví…