Pocit

Byl to ten pocit,
když ses přede mnou tenkrát ocit.
Jak ses na mě podíval bylo to tam,
ten zvláštní pocit co díky tobě znám.
Pocitů je spousta ale tenhle je asi ten nejsilnější,
skoro všem důvěrně nejznámější.
Teď však zažívám i jiný,
že ten pro koho žiju tu se mnou není.
Ten pocit sílí
a moje srdce šílí.
Šílí smutkem ze ztráty
ztráty něčeho na čem je závislé,
ze ztráty, kterou si ty.
Vím, že za to nemůžeš že bys chtěl být se mnou,
ale jak mám překonat tu bolest šílenou?
To mi nepoví nikdo a ty už vůbec ne,
Taky to cítíš však přeci nejsi z kamene.
Uklidní mě snad jen to že ten pocit máme oba,
a že za nějakou dobu budem šťastní znova.