Polibek

Srdce mi rychle buší,
krev se mi hrne do tváří,
moje kůže doslova hoří,
všechny moje smysly zátarasy boří...

Oči mám zavřené,
rty pootevřené,
téměř nedýchám,
do tvého rdce se dívám...

Čas se zastavil,
a přesto rychle plyne,
jako by mě ledovou vodou polil,
jemně se mě dotkne...

Jeho rty se dotknou mých,
nevnímám nic než jeho,
nedovedu si předsavit nic než jeho,
nebyla sem štastnější než v této chvíli...

Potom ode mne odstoupí,
podívá se mi do očí,
za ruku mě drží,
a čas...už zase běží...