Samota s tebou

Milujeme se?..snad láska leží na dně srdcí
ani jeden neudělá první krok.
A mne trápí tolik věcí.

Objímáš mne a já dívám se z okna.
Cítím se jako smuteční vrba.
Jsem s tebou, přesto sama.

Dáš mi pusu, měla by z lásky být,
oba si to odbydeme a pak můžeme po svém jít.
Píchne mne u srdce, ale s tou bolestí už umím žít.

Pohladíš mě, ale i naší kočku hladíš raději,
konec je snů, konec nadějí.
Jsem prázdná duše,utíká láska i cit,
přemýšlím co ve mne může zbýt.

"Miluji Tě" tvá ústa už neumí říci,
a ta má říci nechtějí.
A to kdysi chtěl sis mne vzít si,
polib mě, sám cítíš, že už se nechvěji.

Jsme v jednom bytě a každý na jiné posteli,
dvě stěny mezi námi, víc než tisíc mil nás rozdělí.
Přemýšlím co děláš,sama se nezeptám.
Raději řeknu si, že chceš být sám.

Chybí mi tvá něha a já nemohu Ti také svou dát,
miluješ mne vůbec?Máš mne ještě rád?
Přijde mi, že neznám oči tvoje,
marně hledám toho kluka co dával mi růže do pokoje.

Marně hledám lásku tvojí,
a mé srdce o ni tak stojí.
Miluji Tě, znám Tvé srdce let pár,
vím jaké to bylo, když jsi mne miloval.

Je mi smutno,však nemůžu přijít.
Lásku nevynutim silou.
Chtěla bych abys mne miloval,
abych pro tebe byla zase tou roztomilou a skvělou.

Vrátil ses ke mne,ale lásku si s sebou nevzal.
Zamkl jsi ji na sto západů a klíče si mi nedal.
Nemůžu k tobě a ty to víš,
ještě jsi mi neodpustil a asi nikdy neodpustíš.

Tohle nejde ale dál,
lásku mít na dosah a usínat sám.

Ale Tebe to netrápí, vím...