Touha

Touha

Je večer, tma, ticho,
teď snadněji
navštívil mě splín
snad měla bych usnout raději
Dnes bránit se proti splínům
nemám naději.....
Mé srdce jindy přeplněné něhou,
láskou, všemožnými city,
dnes zeje prázdnotou.
Proč, nač a jak pouze víš ty!
Na svém těle ještě cítím
tvé vlahé dotyky,
tvé ruce jenž hladí mě na místech,
kam neprohlédne ani Bůh...
Teď snad někomu splácím
za něco o čem nevím,
protože mi chybíš a nemůžeš být se mnou
....obrovský dluh.
Chci vkrást se ti do snů
v podobě anděla
a topit se v tvé náruči
a dělat to co anděl nedělá
a zmámit všechny ďábly
probudit zlé duchy,
pobouřit i ty anděly
sténáním, které se ti vryje do duše,
abys nikdy nezapomněl
na tu chvíli,
malou chvíli rozkoše...