Osudové setkání

Po anonymním psaní,
konečně přišlo setkání.
Na nádraží se hledali,
po chvíli se potkali.

Pozdravili se nesměle,
pak už vše bylo veselé.
Bok po boku se procházeli,
témata k hovoru nacházeli.

Do její oblíbené kavárny se dostali,
kakao si tam oba objednali.
Stále si měli o čem povídat,
nepřestali se na sebe usmívat.

Už několik hodin tam spolu sedí,
povídají si a do očí si hledí.
Najednou jí zpráva přišla,
vzkaz od NĚJ v ní našla.

Stálo v ní, zda za ruku jí může vzít,
ona neměla důvod nesouhlasit.
Oba šťastní za ruce se vzali,
dál v hovoru pokračovali.

Po zjištění, jak hodiny pokročily,
pomalu se k odchodu připravili.
Venku se za ruce vzali,
na nádraží se vydali.

Po chvíli ji k sobě otočil,
chtivě a vášnivě jí políbil.
Tak krásný pocit dlouho nezažila,
málem se jí kolena podlomila.

On do busu pomalu nastoupil,
na rozloučenou ji políbil.
Od té doby nemůžou bez sebe být,
snad navždy budou spolu šťastně žít.