Přestaň si lhát!

Probuzení do dalšího lživého dne káva na stole
zaprášená kniha co jsem chtěl číst tužka a papír
který měl o tobě psát tvá fotka na kraji

Úsměv na ni máš přes rty ti přejedu setřu z nich prach
jak je to dlouho jen pár dmů snad /ne to se jen zdá/
vím že se nevrátíš v uších mě znějí slova tvá přestaň si lhát

A dnes to chápu ta kniha tam leží řadu dnů nebo let
a psát jsem chtěl když jsem tě poznal a fotku do rámu bůh ví kdo dal..ani nevím..chápu však co jsem ti vzal

Probuzení do dalšího dne káva zas na stole
knihu jsem do ruky vzal a začal číst
fotku do jiného rámečku dal a na papír napsal
Omlouvám se pozdě ale přeci