Pouto

druhému porozumíme jen když nám to dovolí..

jsem smutná z tvých básní
po ceste z kamínků potkal jsi svou dívku
co se při měsíční záři na tebe smála,
co se s tebou v noci hřála,
co do tvých oči se zamilovala

srdcem tě cítila na každém kroku,
omámená láskou sama sebe zapomněla
bylo to správné
bylo to silné,
nemá smysl přít se s osudem, jé krásné podlehnout