Zlomený srdce

Přes okapové roury
posílat psaníčka,
obeplouvat vlastní srdce
a říkat bublinkám,
že jsi to nejdražší co mám.

Asi to nic nespraví,
žádná prázdní slova
o vrácení času zpět,
ani bezvýrazé pohledy
do rozbouřených řek.

Řekla jsem to jednou
a řeknu ti to i tolikrát,
kolikrát si to budeš jen přát.
Vždycky jsem tě měla ráda
a jsi můj důvod, proč žít.

Neber mi ho, prosím,
vím - je to už tak dávno,
možná jsi už i zapomněl
na malou holku,
pro kterou jsi byl vším.

Jen chci abys věděl,
že to bolelo, bolí,
a mám strach,
že snad nikdy nepřebolí.
Snad to bude jednou jiné… lehčí…