Křičím

Křičím, i když to není slyšet,
křičím a není to tiše.
Vnitřně křičím a krvácím,
svoje touhy, myšlenky, sny poztrácím.
Jako květina bez vody, osamělé slunce bez planet,
chci odejít, opustit svou klec a HNED!
Svázaná bez provazů, zalepená ústa bez pásky,
Dotyky, vniknutí, polibky bez lásky.
jsem jak vyschlá oáza v poušti,
duše, tělo i mysl se rozpouští.
V bažinu nenávisti, strachu a samoty,
křičím, nikdo mě neslyší ani ty…