Dno

Jedna ho miluje víc než sebe a umírá,
druhá se na ni jen dívá, nechápe a rozjímá.
Nechápe co se jí stalo proč najednou nechce žít,
proč ji tu nic nedrží, proč jen s ním chce být.
Má strach co se stane až odejde,
až se duše s tělem rozejde.
Zbyde jen prázdná schránka, která nechápe dění,
nechápe, že ztráta všechno změní.
Že najednou je tma, ticho a prázdno,
že se zdá, že si šaháš na dno.
Od kterého se musíš odrazit a jít,
pokusit se znovu začít žít.