Umění obětovat se

Namíchala jsem ti barvu z temper.
Nebyla to náhodou žlutá,
jež pokryla Tvé myšlenky,
hluboce ukryty v temnotách?

Já skrývat bych se teď chtěla,
za hřích pykat,
za upřímnost se omlouvat,
že já chtěla pomáhat
a pomáhala.

Život není krutý!
Krutí jsou někteří jedinci.
(stát nad propastí bych chtěla
a zachraňovat sebevrahy).

Omyl je v tom,
že barvu černou jsem nenabízela,
odmítala a nechtěla,
černý výkres života nechtěla Ti dát.

Ale nepřijaté odmítnutí,
to znamenalo odloučení,
"vy",co jste pomoc chtěli,
ale odmítali, nechápu Vás.

Jsem nyní svobodnou duší,
pomohu Vám,
ale musíte chtít.
Stačí říct a já přijdu kdykoliv.

Upřímné srdce,
upřímný pohled,
rada, probuzení,
lék života,
otevření.

Život je jen krásný,
krásné jsou ty myšlenky,
které nereálnými bývají.