Má vysněná dáma

Lehce, jen lehce dotknout se,
toho citu, který kvete,
jen lehce, něžně, hebounce
co vůní hlavu plete.

Nektar z Tvého okvětí
opojná jsi medovina.
City mnou vžy proletí,
jsi vzácná krásná žena.

Slunce v dokonalosti,
v květech sladce voníš,
přičichnu a v rychlosti,
se mojí hlavou honíš.

Miluji Tvou krásu,
Tvou vůni ranní rosy,
podlehl jsem hlasu,
tak řekni Lásko, kdo jsi?

Jsi žena Bohen stvořená,
jak příroda sama,
krásou, něhou tvořena,
jsi má vysněná dáma.