Pod pyžamem noci
Pod pyžamem noci
abys mi prosákl
do všech buněk
(scházíš mi)
I teď
Dlaněmi oblékáš
mé tělo do spánku
(a slzy stékají na polštář)
Příliš myšlenkových sekyrek
A pocity roztroušeny
do kapek krve
křehké lidskosti
Pyžamo rozpouštíme v náruči
jako těsný krunýř
dnů sazí
Splýváme v nahosti
intenzitou posledních dotyků
(pro tento den)
Bolíš mě
tou krátkostí
rozkošné chvíle
Příliš málo objetí
pro horu starostí
Ale
každá špetka něhy,
lásko,
dá vytrysknout
proudu vítězství
nad uzavřeností kamene
Lišejníkem znovu vyrosteme
v květenu hrdé dospělosti
.....
Jen rodič ví,
jak je těžké
uprostřed války duší
zrodit v bolesti
mileneckou vážku
Sedla nám na víčka, cítíš?
To ne slzy,
ale její mokré nožky
si hrají na stopovanou
s našimi prsty
Komentáře (18)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Já vím, je toho teď nějak přespříliš, viď? Ale přesto (nebo právě proto?) Tě miluji :-*
09.04.2008 23:42:00 | G.P.
příliš mnoho krásných slov
pro příliš mnoho strádání
..
ta vážka.. ať neuletí!
***
Jiří senior
08.04.2008 22:25:00 | j.c.
Nevím, co napsat, Levandulko, pro mne je to docela smutek, nevím, asik na tím mocka přemýšlím. ST je každopádně za napsání, pač mi ta básenka přinde moc nádherná a hodně citlivá.
08.04.2008 06:14:00 | NikitaNikaT.
báseň nádherná, jako vždy v tomhle fochu...jen tak na okraj...pozor, děti jsou sadisti enormní, nebuďme před nimi pokorní !!!
08.04.2008 00:10:00 | Lota
... to jsem si moh´ myslet,
já tady dřu až na hubu padám
... a ostatní šukaj´ ... až se hory zelenají ...
že bych se na to nevy**** ... :-))
/ zdravím Levandulko při půlnoci ... tohle je jen slepá závist ... :-)) jak se máte lidičkové ?? /
08.04.2008 00:00:00 | HarryHH
Ach jo ... mám tak ráda když na mě z tvých písmenek skáče radost....
A tahle ač tak..nádherně napsaná má v sobě tolik... zmatku.. otázek..přání...
posílám alespon z nebes kousíček paprsku do duše...
07.04.2008 23:59:00 | Nút