Anotace: ...noc má své přeludy..a má své kouzlo zosobnění.. ..má i tendenci zveličit..mnohé se v šeru mění..
Zem silou svou mne přizemnila
a vesmírem se roztočila
když časy věků prohýřila
s tou tmou opojně vláčnou...
Pár slov – co tady v křeči zbyla
už neznámo kam vyústila
Hvězdy jsem o ně neprosila
Bolí, když srdce smáčknou!
Noc černomodrá na mě zírá
Chodník své kostky otevírá
Utíkám v náruč Všehomíra
A stromy pláčou..
Měsíc mne v náruči své svírá
Tápu – kde objeví se bílá?
Zornice světlo nepobírá
A stíny křepčí..skáčou!
Kouř z cigaret mne obestírá..
i žhavostpomaličku sžírá
Den jepičí jsem neužila
Točím svou káčou..
Tma s dnem se v jedno promísila
Touha se v strachu vytratila
To špína světlo zohyzdila
Svou intenzitou značnou..
Kroky jsem bezděk zastavila!
Slova mě v mnohém obelstila
Chuť v naději jsem nezměnila,
Když supi řádit začnou..
Pravda je křehká jako víla
Víc ztratila než objevila
To křivda mnohé přehlušila
Svou tezí jednoznačnou…
ST! Tvé verše jsou pohlazením, parádně napsané. Noc mě okouzluje, také jsem napsala svou "noční" báseňku, ale pro děti.
29.12.2009 13:24:00 | Pevya