TY

TY

Jsi tak blízko
a přitom tolik vzdálený ode mě
– odmítám tě, němě.

Jsi parazitem,
nežijeme v simbióze,
jsem bonsají, co se tísní v mini dóze….

Nemohu dýchat
i když mám vzduchu plné plíce,
rozum tě odmítá
ale srdce chce stále více.

Děsí mě tvůj věk, zkušenosti,
manželka i ta tvoje trapně dokonalá elegance
a taky tvý zasraný prachy co máš v bance.

Děsíš mě svou pohodovou
a podle mě hranou nedbalostí,
nevěřim, že by starší muži byli takhle prostí.

Nechceš mě pro sebe
a nechceš se mě vzdát,
ale nejsi motýl a já květina,
kterou můžeš věčně sát.

Připadám si
jak filmová ukázka tragikomedie z kinoboxu
nebo jak Pipi dlouhá punčocha
co přehnala to s dávkou koksu.

Náš vztah je jak bitva
a my jsme na válečném poli.
Bohužel je jedno kdo bude vítězem
a kdo poraženým, oboje stejně bolí.