Květnový sonet
Příroda probouzí zem k životu
první včely z květů nektar sají,
rozkvétá krvavý šeřík u plotu
zamilovaní si lásku vyznávají.
V měsíčním svitu hvězdy hoří,
noc roztoužená milencům srdce kradla,
lidé se milují, oči do sebe se noří,
noc nahlíží do vody, jako do zrcadla.
Z oparů mlha do polí spadla,
spletené prsty v dlaních máme,
až rozbřesk sáhne do křesadla,
poslední chvilky z noci zláme.
Drž mě můj drahý pevně v pasu,
v polibcích rozmazluj stále,
nádherné chvíle ať sama nepropasu,
životem půjdeme spolu dále.
© 2008 Sidy
Přečteno 486x
Tipy 43
Poslední tipující: Jenda P., Dračičák, Milásek, grázlík, andynka.n, spare, Danah, Aluna, vapiti, sluníčko sedmitečné, ...
Komentáře (18)
Komentujících (10)