Růže z Texasu
když ráno vstala
šavlemi od pasu
kolem zamávala
a pak se nebes tiše ptala
co že to vlastně udělala
že místo trnů ocel mít teď musí?
*
A jak si v duchu smutně lkala
najednou shůry přicválala
bytost – co pravila jen: "budiž chvála"
což ty jsi dívko nepoznala
že JDEŠ - aby si NEPOSTÁLA
že CTÍŠ - aby si ROSTLA Z MÁLA
a DÝCHÁŠ - abys PROSPÍVALA
i BODÁŠ - abys NEPLAKALA…
…...a SEKÁŠ…..
neboť STRACH TĚ UVNITŘ DUSÍ !!!
**
Ahoj babo :o) mezi starší básenky jsem zabrousila,
abych ti oznámila, že tu včerejší jsem vytištěnou domů doručila - máš velké pochválení! :o)))), však to převtělení do různých tvorů zvířecích neprošlo jen tak bez řečí ;o)) ale mám vzkázat s úsměvem, pohodou, že vyžehlilas to tou moudrou osobou!!!
PS: Byla jsem zvědavá na komentíky, zatím to vypadá, že lidičkové moc neví, co by k tomu napsali, chichi :o))
02.09.2005 15:27:00 | Cecilka