kružnice..?
kružnice..?
Anotace: ...a její lidé..
ptám se znělých zvonců:
„Slavit konec konců?
Zazvonit dopředu?“
Co když smíme žít jen jednou?
Pláčou pro zlou chvíli oči,
svět se blátem pootočí.
Rozdělený v nesoustřednou..
..kružnici.
Dokonalá MÁ svůj střed.
Je hříšnicí?
Anebo v ní krouží svět?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Pánové básníci, děkuji Vám, že jste...že mé rýmy se s vašimi mohou blízce proplétat:-))
16.04.2008 22:20:00 | Mirka Hedbávná
bezcílně a neseznámen
při neurčitém mysli hnutí
v pohybu na "raz dva tří"
po kruzích, co mi nepatří
čekám na své procitnutí
ve středu, kam padl kámen
***
Jiří s.
16.04.2008 21:48:00 | j.c.
žijme tak,jako by to nebylo na zkoužku,ale doopravdy a na posled a nemusíme být vždy ve středu i u tečny je krásný výhled
14.04.2008 16:22:00 | vodnař
Co je hlavním hybatelem dějin?
To je jedna ze zásadních filozofických otázek pocházející snad ještě z doby, kdy se začínaly psát dějiny lidstva.
Jenže takhle krásně poeticky ji umí položit jen opravdový básník. Ano, tím hybatelem jsou kružnice, a ne ledajaké. Kružnice žen. Žen, jejichž středy neleží (bohužel i zaplaťpámbů) pokaždé v srdci, ale o kousek níž...
Kružnice ženy v okamžik každý má střed jen pro jednoho pouze;
však do té doby, než obkreslí ji v touze.
Systém obrany proti robotům teď vyzývá mne "BIJ",
tak tedy biju, biju na buben,
chvíli s tvou básní žiju, kružítko soukám ven.
Bodám ho do tvého středu, když volá: "Ve mně žij!"
Rád obkroužím tě tuhou vždy umně skosenou,
co její hrot má sklon, by čáru vzorně psal...
Rád obkroužím tě měkkou, budeš-li chtít se mnou(t,)
ponechat si můj klon, by v tobě on žil dál...
Tvé kružnice mně zamotaly hlavu. Poté, co jsem je střet.
Jedna však zkrášlila mi den. Ta, co má zvoňavý střed.
(P.S.: "Zvoňavý" byl původně překlep!...
Zároveň se omlouvám, že můj komentář je 7x delší než tvé Kružnice..? :-)
14.04.2008 01:10:00 | Špáďa