Odcházíš

Co dá se ještě dělat
když čas, slova a činy nelze vzít zpátky
když stojíme na dvou březích
mezi propastí dávno hynoucí lásky,
kterou pořídili jsme si společně na splátky
Na dvou pustých ostrovech
jak trosečníci mořem vyvrženi
obklopeni samotou
zahaleni temnotou
tykáme si s tesknotou
čekající na svítání
doufající, že se ještě něco změní
Nezmění.
Jsem si jistá.
Jsi si jist.
Tak má kniha života nemá další kapitolu
následuje prázdný list.
Tam ty už nebudeš nic psát
odcházíš a necháváš mě na břehu tiše stát.
Do ticha teď šeptám motlitbu.
Hledej...