Zpověď lásky

Dává křídla, láme srdce,
podléháváme své lásce.
Jsme slepý, když milujeme,
lásce se vždy podmaňujeme.

Ach ta láska,
na čele vráska.
Něžná kráska,
překrásná jak sedmikráska

Nic však není, jak má být,
na mě má i někdo zbýt.
Nech být tak, jak to je,
z lásky neunikám bez boje.

Ale když však prohraji,
nechci ztratit svou naději.
Vím, jsi ta, co vábí srdce mé,
nepodléhám však lásce tvé.

Proč milovat jen slepě,
nechci být stále bez naděje.
Čekám, zdali se něco stane,
jestli láska někdy nastane.

Nedoufám, ale ani nechci,
neutrápím se v beznaději.
Když však usměješ se a řekneš ano,
budeš navždy jen mé cenné zlato.

Láska co mi tepe srdcem,
líbat tě bude tím pocitem,
který říká ach má lásko,
ty jediná moje krásko.

Láska je to, čím chci žít,
po tvém boku teď chci jít.
Jsem ten, kdo ví jak to je,
proč mi tvoje láska nedala pokoje.

Nebyl jsem to já, kdo nechtěl tebe,
ale ten kdo miloval tvé beznaděje.
Dávali mi tvé srdíčko,
prosil jsem Boha o tvé slovíčko.

Ano, zkusíme to spolu,
dáme lásce svou svobodu.

Ale když se to nesplní,
nikdy se nebudu trápit lítostí,
že ty jsi byla kouzlo štěstí,
milovat tě bylo mou hrdostí.

V životě máme hodně možností,
na některé vzpomínáme s radostí.
Tohle bude jedna z nich,
chci ti dokázat romantiku z dívčích knih.

Líbat tvé rty, hladit tvé tělo,
těchto hříchů by se mi chtělo.
Laskat něžně šíje tvé,
prozradit ti hříchy své.

O tom jak je láska krásná,
proč mi není ona jasná.
Hladit jemně vlásky tvoje,
hledět ti do očí a šeptat miluji tě.

Kouzelně ti vdechnout život do srdíčka,
každou noc líbat jen tvá víčka.
Usínat s tebou a být vedle tebe,
nemyslím teď jen na sebe.

Popisuji, jak chci ti říct,
že pro tebe budu žít.
Můžeš ztratit jen jednu věc,
nepřečíst si tuhle moji zpověď.

Budu čekat kdo půjde kolem,
snad se staneš mým osudem.
Když li řekneš jednou ne,
mé přátelství ti zůstane.

Ale prosím nebuď němá,
chybí mi tvá slova něžná.
Tohle píši jen já,
tvoje duše spřízněná…