Topím se...
Topím se...
a při tom volně dýchám..
Cítím se jako ptáci,
co plují nebem ticha..
Jsi krajiná má..
Má louka plná květů..
Jsi ráj o kterém slýchám,
že zvláštní je pro poetu..
Pohlédni do očí,
co k Tobě šerem hledí..
Jen svíčka odráží
to něžné jejich chvění..
V dlaních mých schoulené
touhy a sny..
Každičkou vteřinou
hledaj ty Tvý..
.
.
Pojď..
.
.
Poplujem oceánem..
Budu Ti letním žárem..
Vášnivou cestou rájem..
Slunečním ránem..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk"Cítím se jako ptáci,
co plují nebem ticha."
Zajímavé!
17.04.2008 22:58:00 | Juan Francesco de Faro
...A budu psát pouze za sebe ...Láska nebude nikdy vykradená , ani tématao ní , protože je věčná a
kdyby se o ní psalo o mnoho více , než se o ní píše ,
tak by to bylo stále málo...
Bolest , radost a smutek v lásce se stává tématem
pro citlivé básníky , ktří prožívají ve své duši
zázrak lásky ať ztracené a nebo přítomné a podotýkám , že opravdu málo který básník umí dát do svých básní
svou bolící duši , tak jako Labuť...Je to dar od Boha , tak si myslím , že ať ho využívá a co nejvíce píše o své lásce jak ji cítí a prožívá ...Jirka
17.04.2008 16:36:00 | kavec
To téma básně už mi přijde poněkud vykradené, ale ta nabídka na závěr, té se snad odolat ani nedá, o něčem (aspoň podle) mě vypovídá.
17.04.2008 12:04:00 | CorrimsonTom
Nádhera, ten závěr mě dostal.
17.04.2008 11:22:00 | Psavec
Krásná básenka, pro mne s lehkostí myšlenek smutku, možná jen můj dojem. Cosi jsem si představila a jen tiše závidím, chtěla bych se také topit v dlaních a přitem dýchat, chtěla bych cítit teplo a pevnou náruč, zas nechat se líbat, mazlit a svádět ... chjo, třebas dneska se to povede ... mno tedy jenom tak doufám. Pač věci se maj úplně jinak ...
17.04.2008 09:53:00 | NikitaNikaT.
To je krásné vyznání.
Není to labutí píseň, že ne ?!?!?
17.04.2008 09:53:00 | Dračičák