Topím se...

"Cítím se jako ptáci,
co plují nebem ticha."

Zajímavé!

17.04.2008 22:58:00 | Juan Francesco de Faro

...A budu psát pouze za sebe ...Láska nebude nikdy vykradená , ani tématao ní , protože je věčná a
kdyby se o ní psalo o mnoho více , než se o ní píše ,
tak by to bylo stále málo...
Bolest , radost a smutek v lásce se stává tématem
pro citlivé básníky , ktří prožívají ve své duši
zázrak lásky ať ztracené a nebo přítomné a podotýkám , že opravdu málo který básník umí dát do svých básní
svou bolící duši , tak jako Labuť...Je to dar od Boha , tak si myslím , že ať ho využívá a co nejvíce píše o své lásce jak ji cítí a prožívá ...Jirka

17.04.2008 16:36:00 | kavec

To téma básně už mi přijde poněkud vykradené, ale ta nabídka na závěr, té se snad odolat ani nedá, o něčem (aspoň podle) mě vypovídá.

17.04.2008 12:04:00 | CorrimsonTom

Nádhera, ten závěr mě dostal.

17.04.2008 11:22:00 | Psavec

Krásná básenka, pro mne s lehkostí myšlenek smutku, možná jen můj dojem. Cosi jsem si představila a jen tiše závidím, chtěla bych se také topit v dlaních a přitem dýchat, chtěla bych cítit teplo a pevnou náruč, zas nechat se líbat, mazlit a svádět ... chjo, třebas dneska se to povede ... mno tedy jenom tak doufám. Pač věci se maj úplně jinak ...

17.04.2008 09:53:00 | NikitaNikaT.

To je krásné vyznání.
Není to labutí píseň, že ne ?!?!?

17.04.2008 09:53:00 | Dračičák