Sadista

Už nemůžu dál, to ti řeknu,
pak schovám obličej v dlaních a k zemi kleknu.
Nezměnil ses pláču strachem a bolestí,
nechala jsem se zlákat tou stejnou pověstí.
Tvůj dotek zas studený a mrazivý,
pohled šílený, hrozivý.
Cestu rájem mi slibuješ,
možná ráj pro sebe, v mé bolesti si libuješ.
Ve dne kamarád, sadista v noci,
vím jak rád mě máš ve své moci.
Jak jen to vydržet mám?
Celá se poddám tvým hrám.