Vzpomínka

Viděl jsem jak září Ti oči při kreslení mně na ruku,
kdy každý jednotlivý tah tužky rozvíjel krásu díla,
jako mraky vrhající stíny na zem pod sebou.

Viděl jsem jak stékají Ti lesklé slzičky z tenkých černých linek pod očima,
kdy každá spadlá kapička z nebes Tvých očí v sobě zračila,
že naše setkání je na nás páchaný jakýsi hořkosladký žert.

Krásná jsi byla při kráčení do schodů,
kdy jiskrnné pohyby Tvé dodávaly okolí jasu,
jak motýl jemuž se při letu lesknou křídla Sluncem

Viděl jsem Tě když jsi měla na hlavě můj klobouk,
kdy šibalská očka z pod něj vykukovala a smála se na mě,
jak Slunce probleskuje zpoza stromů na ležícího spáče.

Cítil jsem Tě ve svém srdci jak ve vlaku jsem Tě opouštěl,
kdy ostrá hrana bolesti řezala mi tělo na tisíce částí,
kdy příboj hnal na skálu mých očí další a další slzy.