Vzpomeneš si pak?

Až slunce prozáří tvou planinu,
až nad hlavou zazpívá ti pták,
až utrhneš první jarní květinu,
vzpomeneš si na mě pak?

Až zahoří slunce rudým západem,
až světlušky roztančí se tmou,
až přikryješ tělo své rukávem,
pak vzpomínky ti vyplavou?

Až skrz celtu svítání zašustí,
až v potoce zchladíš si tvář,
až motýly zimní chlad propustí,
dáš si mé dopisy pod polštář?

Až v srdci se zahojí rány,
až poznáš kdo ublížit chtěl,
až smutek si odnesou vrány,
pak dík, žes nezapomněl.