jen jemu

Tyhle řádky co teď píšu jjsou jen pro tebe,
dík tobě jsem aspoň jedou mohla vzlétnout do nebe.
Proč teď řešit to co bylo
a vzpomínat na to co z všeho zbylo.
Psát teď pozitiva je dost složitý,
po tom co mam s tebou prožitý.
Tys ukázal mi nebe
a pak srazil mě na zem co teď zebe.
Mě zamrzá i srdce a myšlenky v hlavě,
doufala jsem,že půjde aspoň něco hravě,
teď mi však připadá všechno jako hra
a ze srdce se mi ulomila kra,
tou krou je k tobě láska
a v srdci přibyla mi další vráska.
Já myslela, že už srdce nedám
však chyba tohle byl ty vzal sis jej sám.
Ty znamenáš pro mě hodně
já v myšlenkách sedím zase v okně.
Ta myšlenka je tvoje tvář
s v jejím pozadí je polární zář.
Nechci tě do ničeho nutit
však nechci tě ani ztratit.
Tenhle trek je pro tebe
já píšu ho teď z hlouby sebe.
Pořád na tě mýslím
a před očima tě zas vidím.
Já už nevím co se děje
a moje srdce prázdnotou zeje.
Teď zas všechno dusím v sobě
je toho dost co bych chtěla říct tobě.
To jak moc tě miluju,
ale vím,ale vím že tenhle souboj prohraju.
Že jednou se mi vzdálíš
a na konec mě úplně opustíš.
Co všechno k tobě cejtim to snad ani netušíš,
však snad to časem pochopíš.
Tohle psát to hodně bolí
však za to mi to stojí.
Snad tohle všechno zkončí
a k dobrýmu se to otočí.
Já jednou na to všechno zapomenu
však dlouho bude trvat než zase procitnu.
Jednou se snad budu tomu smát,
však teď mam chuť se za tu lásku prát.
Chci to nechat na tobě
ať rozhodneš se svobodně.
TY sám víš co pro mě znamenáš,
ale co se mě teď týče stále odmítáš.
To všechno je moc hluboko,
nic z toho nebylo na oko.
možná, že všechno se mi zdálo,
však nebylo toho málo.
Psát ti tohle je dost těžký
mé já je totiž dosti křehký.
Sic někdy se to nezdá,
mé srdce se dost snadno zaprodá.
Šťastná teď se můžu zdát
však nesmíš to vážně brát.
Všechno uvnitř je to schovaný
a tohle už je prohraný.
On jednou snad zazvoní zvonec
a všemu trápení snad bude konec.