Snová
Snová
Anotace: Skládám své sny do skládačky, kdo ji složí- porozumí.
Sbírka: Tisíc lásek v jedné lahvi
V zamřižovaném
zrcadle,
vězním si
Tvou tvář.
Chytám úsměvy
co nejsou
a snad nikdy
nebyly.
A přece voní..
Ve staronovém
okně
maluju si
Tvůj hlas.
Slyším slova
co nejsou.
A třeba nikdy
nezněla.
A přece hladí...
Ve střepech
na zemi
pozoruju
Tvé srdce.
Vnímám osudy
co se rozbily.
I když vlastně
nebyly postaveny.
A přece bolí..
zrcadle,
vězním si
Tvou tvář.
Chytám úsměvy
co nejsou
a snad nikdy
nebyly.
A přece voní..
Ve staronovém
okně
maluju si
Tvůj hlas.
Slyším slova
co nejsou.
A třeba nikdy
nezněla.
A přece hladí...
Ve střepech
na zemi
pozoruju
Tvé srdce.
Vnímám osudy
co se rozbily.
I když vlastně
nebyly postaveny.
A přece bolí..
Autor svědomí v bezvědomí, 28.04.2008
Přečteno 494x
Tipy 12
Poslední tipující: micátko, Rošták Domča, pejrak, Ctěný pán, Psavec, Nút, Veru, estrellita
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
neskutečná....nádherná... strašně hluboká jakoby člověk stál za zrcadlem.... ty jo :o)))
28.04.2008 18:23:00 | Nút
Na nějaký duchaplnější komentář, než že je krásná, dneska nějak nemám sílu. Ale líbí se mi, vážně.
28.04.2008 17:16:00 | Veru
Vděčný to motiv zrcadla a střepů, věznění, které se nikdy nestalo stejně jako osvobození. Tak ke mne promlouvá, ale nejsem zdatný puzzlista, neb rohlík jsem ze strouhanky ještě složit nedovedl.
28.04.2008 16:53:00 | CorrimsonTom