Já a láska

Já a láska

Spící Komořany,
ta trapná část velkolepého města,
jak šedá myška-jako jedna ze sta.

Usínám v té trapné čtrti
a myšlenka na tebe,
ta pekelně drtí.

Vztah je někdy jak hořící pochodeň,
ale stačí letní déšť, co vše uhasí.
Tak si mě lásko vem.
Odhodlaně čekám, s čím se osud vytasí.

Jsem zase tou holkou naivní,
Co jsou chlapi radší „v ní“ než s ní.

Ale asi můžeme si za to sami,
že všichni říkají, že jsme ženský,
ale žádný dámy.

Ale co – nelituju ani vteřiny,
kdy jsem nevylezla zpod peřiny,
pro sílu okamžiku,
která byla pryč – v mžiku.

Nejsem prodejná – jen hledám
a ničeho se nebojim,
Bože, já se nedám!!!