Na dně jezera

V dubové truhle v tmavé hlooubce
je zamčené jedno zlomené srdce.
Je ukryto před krutým světem,
ukryto před láskou a bolestí.
Přežívá jen se slabým tepem
a každým dnem je slabší.
Čeká, až přijde jeho poslední den,
den, kdy už skončí jeho krutý sen.
Patří dívce, jež si ho vyřízla z těla,
nožem ostrým jako břitva.
Pro lásku o kterou přišla, kterou měla.
To srdce předtím srdce prosilo,
aby jenom pro něj tlouklo, žilo.
Teď už ale pomalu umírá,
umírá, protože milovalo,
protože lásku v sobě mělo.